Domácí paštika má proti průmyslovým výrobkům jednu velkou výhodu: přesně víte, co v ní je. Žádná éčka, žádné stabilizátory, žádné zbytečné fosfáty. Jen maso, játra, tuk, cibule, koření a sůl. Právě proto ale vydrží kratší dobu a bez správného zavření se vám může zkazit během několika dní. Klíčem k úspěchu není jen recept, ale způsob, jakým paštiku naplníte do sklenic a jak ji tepelně zpracujete.

Základem je čisté sklo. Sklenice i víčka důkladně umyjte horkou vodou a nechte vyschnout, případně je prožeňte v troubě při 100 °C. Paštiku plňte ještě horkou, nejlépe těsně po rozmixování, kdy má teplotu kolem 85 °C. Studená hmota se špatně pěchuje a vznikají v ní vzduchové kapsy, které jsou živnou půdou pro bakterie. Naplňte sklenici asi dva centimetry pod okraj, povrch uhlaďte a okraj otřete čistou utěrkou namočenou v octu. Ocet odstraní mastnotu a zajistí, že víčko pevně přilne.

Poté přijde na řadu samotné zavařování. Paštiku ve sklenicích sterilujte ve vodní lázni při 85–90 °C po dobu 60 až 90 minut, podle velikosti sklenice. Pokud chcete mít jistotu, že jste postupovali správně a nic nepodcenili, vyplatí se projít si podrobné rady ohledně zavařování masa do sklenice, kde najdete osvědčené časy i teploty pro různé druhy masných výrobků. Po vyjmutí sklenice postavte dnem vzhůru na utěrku a nechte je zcela vychladnout. Víčko musí být prohlé a po stlačení se nesmí ozvat žádné cvaknutí.

Trvanlivost domácí paštiky závisí na několika faktorech: množství tuku, obsahu soli, kyselosti a hlavně na kvalitě sterilace. V chladničce při teplotě do 5 °C vydrží zavřená sklenice tři až šest měsíců, otevřená pak maximálně tři dny. Po otevření ji vždy berte čistou lžící, nikdy ne prsty, a povrch přelijte vrstvou rozpuštěného sádla. To vytvoří ochranný film, který brání přístupu vzduchu. Pokud si nejste jistí, raději paštiku zkontrolujte čichem i vzhledem – jakýkoli náznak šedivého povlaku nebo nakyslého zápachu znamená vyhodit.